Když procházíme různé internetové diskuse, zvláště u článků o politice, vidíme stále více nejrůznějších poměrně radikálních komentářů, které mnohdy volají dokonce i po vraždě nějakého člověka. A toto chování se neomezuje pouze na anonymní diskuse. Stále více násilného a výhrůžného chování vůči určitým osobám či skupinám osob, mnohdy končící i vraždou, můžeme vidět i na ulici. Je tedy jasné, že se v současné době naše společnost poměrně značně radikalizuje. Historie nám samozřejmě ukazuje, že žádná radikalizace nekončí dobře. Je to především proto, že tito lidé se naprosto uzavřou jakémukoliv názoru, který odporuje tomu jejich a lidi, kteří se je snaží přesvědčit, považují za své nepřátele a zrádce. K neštěstí je pak už jen krůček.
Tato situace samozřejmě nevznikla sama od sebe. Roli zde hrálo hned několik důležitých faktorů, které tomu pomohly, ať už záměrně či nikoliv. Tím prvním byla pandemie covidu, která uzavřela část obchodů a téměř veškeré služby, o omezení cestování nemluvě. Také se díky tomu zhoršila i ekonomická situace velké části populace, neboť mnoho pracovníků bylo buď propuštěno, nebo převedeno na home office, kde si nevydělali ani zdaleka tolik.
Tento stav trval dva roky, což rozhodně není málo. A prakticky hned poté, co skončil, začala válka na Ukrajině, která přinesla nejen velké zdražení už tak oslabené ekonomiky, ale i obavy z eskalace konfliktu do celoevropského či dokonce celosvětového měřítka, kdy by bylo zasaženo i naše území. Této situace pak využívají politici, kteří díky tomu mají snadného obětního beránka, na kterého mohou lidé svalit veškerou vinu. Zda je onen subjekt, ať už se jedná o člověka, stát či podnik skutečně vinen, už je příliš nezajímá.
Ovšem netýká se to jen politiků. I běžní lidé se snaží na této situaci vydělat a získat si podporu lidí tím, že jim nabídnou „rychlá řešení“ jejich situace, přestože nic takového neexistuje. Přesto na to lidé slyší, a čím více jsou přesvědčováni, tím více se ve svých názorech zatvrzují. Následky pak bohužel nebývají nijak pěkné.