Svoboda, svoboda, svoboda. Kdo by ji nechtěl. Ale jaký druh svobody nám podnikání opravdu přináší?
· Svobodu pracovat 14 hodin denně
Ano, můžete si volit, jaké zakázky chcete dělat… pokud tedy vůbec nějaké dostanete. Realitou často bývá, že pracujete pilně jak mraveneček, abyste se vůbec uživili. Především první léta bývají náročná.
· Svobodu zadlužit se až po uši
Překladatelé, spisovatelé, malíři můžou jásat – jejich obory obvykle nevyžadují velký vstupní kapitál. Velká část ostatních ale ano a často nezbývá nic jiného, než si vzít půjčku. Když se nezadaří, může to končit i exekucemi.
· Svobodu prokrastinovat celý den
To, že si můžete rozhodovat, čím zaplníte celý den, je krásné. Dokud nezjistíte, že ho můžete zaplnit i naprosto neproduktivním nicneděláním,. Člověk se nerodí disciplinovaný a jak nad vámi nestojí šéf, často je těžké nepřekračovat své vlastní hranice.
· Svobodu nechat se zavřít
Ano, toto je krajní případ, ale neznalost zákona neomlouvá! Mnoho volnomyšlenkářských lidí se v povinné byrokracii pomalu ale jistě utápí a každá z možných kontrol by pro ně znamenala přinejmenším pokutu.
· Svobodu nevidět svou rodinu
Když už se daří, hon za penězi se může stát návykem, mánií, workoholismem. Méně peněz, ale ohraničený čas v zaměstnání může nakonec být spásou od nezdravého a vztahy ničícího chování.
· Svobodu nahradit pět lidí
Mnoho lidí toužících po svobodě se kousne a nechce přijmout ničí pomoc. To je cesta do pekel, pokud vám práce přerůstá přes hlavu, buď vaše podnikání není dostatečně rentabilní, anebo je na místě přibrat někoho dalšího.
· Svobodu být na všechno sám
Už za nic nemůže Pepa od vedlejšího stolu. Škoda, co?
Podnikání samozřejmě je skvělá věc, ale jen pro některé a jen v některých oborech. Vždy zvažte, jak velké to sousto je. Přesto, pokud po své vlastní autonomii toužíte, jděte do toho!
