Popínavé rostliny mají v zahradách široké uplatnění. Můžeme skrýt nevzhlednou zeď, využít je pro zastínění pergol nebo se chránit před zvídavými pohledy. Najdeme druhy, které rostou samovolně, téměř bez jakékoli údržby. Zajímavým prvkem zahrady se stane starý strom, který necháme liánou porůst. Nádhernými květy i vůní vás odmění za péči vistárie. Až padesát centimetrů dlouhé a vonné květy vyrůstají na této popínavé dřevině po dvou až tří letech od vysazení. Květenství má několik barevných variant.
Potěšit se můžete s květy v bílé, růžové, modré i fialové barvě. Vistárie jsou jedny z nejmohutnějších popínavek. Musíte s tím počítat již při výsadbě. Opěra, po které tuto krásnou liánu povedete, musí být dostatečně silná. Je nutné rostlinu tvarovat od mladých výhonů. Později, když zesílí, rostlinu bez poškození jen těžko vytvarujete. Pokud chcete vistárii pnout po stěně domu nebo staré zdi, musíte jí připravit dostatečnou oporu. Tato liána potřebuje ke zdravému růstu slunečné, teplé a chráněné místo. Nově vsazené rostliny je nutné pravidelně zalévat a hnojit. Starší a zakořeněné rostliny občasnou přísušku snesou. Naprosto bezúdržbový je břečťan. Rostlina má své odpůrce i příznivce. Někomu může evokovat hřbitovní porost, jiný obdivuje tvar a zbarvení listů. Od června do října se na této liáně objevují žlutozelené květy.
Tmavě modré bobule, které na břečťanu naleznete, slouží jako potrava pro ptáky. Břečťan nevyžaduje k popínání žádnou oporu. Zcela samovolně se dokáže přichytit prakticky ke každému podkladu. Břečťan je dlouhověká a velmi odolná rostlina. Patří také mezi léčivky. Ke sběru se využívají listy. Dříve se považoval za magickou rostlinu. Dodnes je údajně symbolem přátelství a nesmrtelnosti, snad právě proto, že se může dožít i několika set let. Dnes se břečťan používá do přírodních léčiv, určených k léčbě kašle.
