Řidičský průkaz má dnes naprostá většina dospělých obyvatel naší země. Jeho vlastnictví však předpokládá, že známe dostatečně dobře dopravní předpisy, a také že se budeme včas seznamovat s jejich případnými změnami. Jedním z těch nejvíce sledovaných je pak maximální povolená rychlost. Jedná se o nejvyšší zákonnou rychlost, kterou je možné po dané silnici projíždět. Ta se samozřejmě liší podle toho, o jaký typ silnice jde, a také kudy vede – například v obci je poněkud nižší než ve volné krajině.
Mnoho řidičů tento limit nemá rádo, a mnohdy jej také překračují. Často jim totiž připadá zbytečně nízký. Zde je tedy dobré se podívat na to, co vše se bere v úvahu, když je stanovován.
V první řadě je zde otázka, v jaké rychlosti dokáže řidič stále ještě bez problému ovládat svůj vůz. A ta je nižší, než by se mohlo zdát. Přiznejme si totiž, že nikdo z nás není závodník formule 1, abychom zvládali řídit automobil v rychlostech přes 300 kilometrů za hodinu. Je samozřejmě pravda, že řidičské schopnosti každého z nás se liší, a je proto potřeba myslet spíše na ty méně zkušené.
Dále se také uvažuje pravděpodobnost náhlé překážky, pro kterou bude nutné okamžitě zabrzdit. Jak často se může stát, že nám na daném úseku vběhne doslova pod kola člověk či zvíře? Pokud je tato možnost větší, je rozhodně na místě jet pomaleji, abychom předešli případnému neštěstí.
Svou roli hraje také přehlednost daného úseku silnice a jeho tvar. Jedná se například o dlouhý, rovný úsek s poli po obou stranách? Nebo projíždíme serpentinami s lesem na jedné straně a prudkým srázem na druhém? Jak dobře vidíme na křižovatce? Nebrání nám částečně ve výhledu například keř či strom?
Je jasné, že při stanovování maximální povolené rychlosti je potřeba zvážit řadu faktorů. A ačkoliv mnozí řidiči proti tomu reptají, je potřeba si uvědomit, že valná většina dopravních nehod je způsobena právě nepřiměřeně rychlou jízdou. A to je rozhodně potřeba změnit.