Většina dužnatých plodů ovoce je v době zralosti sladká, protože obsahuje velké množství cukru. Ale existují i druhy s vysokým obsahem škrobu či tuků. Příroda tak sama zařídila, aby bylo ovoce, které je zdrojem látek důležitých pro organismus, lákavě chutné.
Tyto zásobní látky rostlina nevyužívá pro svůj růst, ale slouží jako lákadlo pro zvířata. Ta totiž snědí dužinu a zajistí tak, aby semena byla šířena po okolí. Proto je většina semen chráněna pevnou slupkou, aby byla schopná klíčivosti i po projití trávicím traktem zvířat. Většina druhů ovoce je získávána ze stromů nebo keřů. Výjimku tvoří jahody či exotický ananas.
Rozdělení dužnatých plodů
· Bobule obsahují větší množství semen uložených v měkké dužině. Mezi neznámější zástupce patří hroznové víno, angrešt, citrusy či rajče.
· Peckovice obvykle mají vnější dužnatou vrstvu, která obklopuje pecku. Mezi peckovice patří švestky, broskve či třešně.
· Malvice jsou tvořeny částí květní stopky, která obrůstá kolem semen. Typickými příklady jsou jablka či hrušky.
Existuje řada dalších druhů, které pro svoji specifičnost nejsou zařazeny ani do jedné ze skupin.
Dnes pěstované druhy ovoce jsou mnohem větší, šťavnatější a chutnější než byly původní odrůdy.
Stejné je to i se zeleninou, která postupem doby byla šlechtěna tak, aby obsahovala více zásobních látek.
Zelenina na dva roky
Mnoho druhů zeleniny je dvouletých. První rok tvoří velké množství zásobních látek, které posilují rostlinu tak, aby byla schopna v následujícím roce kvést a tvořit semena.
Podle způsobu konzumace rozeznáváme osm různých částí rostlin:
· Cibule (šalotka, česnek, cibule, pažitka, pórek)
· Květenství (artyčok, květák, brokolice)
· Plody (baklažán, paprika, rajče, dýně, okurka, cuketa)
· Listy (fenykl, kapusta)
· Kořeny (mrkev, řepa, pastinák, ředkvička)
· Semena (čočka, fazole, sója)
· Stonky a řapíky (celer, chřest, reveň, taro)
· Hlízy (brambory, batáty)